Výtah
Vymezení imunitního systému
Imunitní systém je soubor buněk, tkání a molekul, který chrání organismus před patogeny (viry, bakterie, houby, parazité) i před vlastními poškozenými či nádorově transformovanými buňkami. Klíčovou schopností je rozlišit vlastní (self) od cizího (non-self) a adekvátně reagovat. Imunita má dvě úrovně: nespecifickou (vrozenou), která je rychlá, evolučně starší a univerzální, a specifickou (získanou), která je pomalejší, ale cílená a vybavená imunitní pamětí. Hlavními orgány jsou primární lymfatické orgány (kostní dřeň, thymus), kde vznikají a dozrávají imunokompetentní buňky, a sekundární lymfatické orgány (slezina, lymfatické uzliny, mandle, lymfatická tkáň sliznic), kde dochází k vlastní imunitní reakci.
Nespecifická imunita
Nespecifická imunita zahrnuje mechanické a chemické bariéry (neporušená kůže, sliznice, hlen, lyzozym v slzách, kyselé pH žaludku) a buněčné i humorální složky. Fagocyty — neutrofily a makrofágy — pohlcují a tráví patogeny procesem fagocytózy. NK buňky (Natural Killers) ničí virem napadené a nádorové buňky. Mezi humorální složky patří systém komplementu (sled bílkovin v plazmě aktivovaný kaskádovitě, který opsonizuje patogeny, lyžuje jejich membrány a podporuje zánět), interferony (cytokiny tlumící replikaci virů) a další antimikrobiální peptidy. Typickou odpovědí je zánět s pěti klasickými znaky: zarudnutí (rubor), teplo (calor), otok (tumor), bolest (dolor) a porucha funkce (functio laesa).
Specifická imunita
Specifická imunita je zprostředkována lymfocyty, které vznikají v kostní dřeni. B-lymfocyty dozrávají v kostní dřeni a po setkání s antigenem se mění v plazmatické buňky produkující protilátky (imunoglobuliny — IgG, IgA, IgM, IgE, IgD); tato složka se označuje jako humorální imunita. T-lymfocyty dozrávají v thymu a tvoří základ buněčné imunity. Pomocné T-lymfocyty (Th, CD4+) řídí imunitní odpověď uvolňováním cytokinů, cytotoxické T-lymfocyty (Tc, CD8+) likvidují infikované a nádorové buňky a regulační T-lymfocyty udržují toleranci k vlastním antigenům. Rozpoznání antigenu probíhá prostřednictvím molekul MHC (HLA) I. a II. třídy. Po prodělané infekci či očkování zůstávají paměťové buňky, díky nimž je sekundární odpověď rychlejší a silnější — to je princip aktivní imunizace (očkování). Pasivní imunizace přenáší hotové protilátky (mateřské IgG přes placentu, IgA mateřským mlékem, terapeuticky aplikovaná séra).
Poruchy imunity
Alergie je nepřiměřená reakce imunitního systému na neškodný antigen (alergen); typická je reakce I. typu zprostředkovaná IgE a histaminem (senná rýma, atopický ekzém, astma, anafylaxe). Autoimunitní onemocnění vznikají při ztrátě tolerance k vlastním antigenům (revmatoidní artritida, roztroušená skleróza, diabetes 1. typu, lupus). Imunodeficience mohou být vrozené nebo získané (HIV/AIDS, imunosupresivní léčba, podvýživa) a vedou ke zvýšené náchylnosti k infekcím a nádorům.
Imunita a pohybová aktivita
Přiměřená pravidelná pohybová aktivita imunitu posiluje (vyšší aktivita NK buněk, lepší cirkulace lymfocytů, protizánětlivý efekt). Naopak vyčerpávající trénink či závodní zátěž může vyvolat přechodné open window období, ve kterém je organismus vnímavější k infekcím horních cest dýchacích. Klíčová je proto regenerace, spánek, výživa a kontrola tréninkové zátěže.
Mock monolog kostra (15 min)
Úvod (1 min)
- Definice imunitního systému: ochrana organismu před patogeny a vlastními poškozenými/nádorovými buňkami
- Rozlišení vlastní vs. cizí (self/non-self)
- Dvě úrovně: nespecifická (vrozená) a specifická (získaná)
- Primární orgány: kostní dřeň, thymus; sekundární: slezina, uzliny, mandle, MALT
Nespecifická imunita (2 min)
- Bariéry: kůže, sliznice, hlen, lyzozym, kyselé pH žaludku
- Buněčné složky: neutrofily, makrofágy (fagocytóza), NK buňky
- Humorální složky: komplement, interferony, antimikrobiální peptidy
- Zánět: rubor, calor, tumor, dolor, functio laesa
Specifická imunita — humorální (2 min)
- B-lymfocyty dozrávají v kostní dřeni
- Po setkání s antigenem aktivace, klonální expanze, plazmatické buňky
- Imunoglobuliny: IgG, IgA, IgM, IgE, IgD — funkce jednotlivých tříd
- Paměťové B-lymfocyty, sekundární odpověď
Specifická imunita — buněčná (2 min)
- T-lymfocyty dozrávají v thymu
- Th (CD4+): řízení imunitní odpovědi, cytokiny
- Tc (CD8+): cytotoxická likvidace infikovaných a nádorových buněk
- Treg: udržování tolerance k vlastním antigenům
- MHC I a II, prezentace antigenu
Aplikace — očkování, alergie, autoimunita (2 min)
- Aktivní imunizace (očkování) vs. pasivní imunizace (séra, mateřské IgG, IgA v mléce)
- Alergie: nepřiměřená reakce, role IgE a histaminu
- Autoimunita: ztráta tolerance, příklady (RA, RS, DM1, lupus)
- Imunodeficience: vrozené, získané (HIV/AIDS, imunosuprese)
Imunita a sport, shrnutí (1 min)
- Přiměřená aktivita imunitu posiluje
- Open window po vyčerpávajícím tréninku — vnímavost k infekcím HCD
- Klíčem je regenerace, spánek, výživa
- Shrnutí: nespecifická + specifická imunita = vrstvená obrana s pamětí